Ostří hoši z Kansasu

K nejproslulejším stopařům na centrálních pláních patřili Abner “Sharp“ Grover a William “Billy“ Comstock. Ve westernové literatuře stojí nespravedlivě ve stínu “Buffalo Billa“ Codyho, “Wild Billa“ Hickoka nebo Kita Carsona.Jejich život však byl stejně barvitý a dobrodružný jako osudy výše jmenovaných es.

Abner “Sharp“ Grover

O jeho dětství a mládí není nic známo. Poprvé se jeho jméno objevuje až ve vládních dokumentech z roku 1864, kdy sloužil ve Fort Kearney jako armádní zvěd a průvodce. Určitě žil několik let v prérii, neboť mluvil dobře šajensky a siouxsky. Za ženu měl Indiánku z kmene Siouxů.V červenci 1868 ho vyslal poručík Beecher, aby prozkoumal oblasti na sever a na západ od Fort Wallace v Kansasu. Toho roku vrcholily loupeživé indiánské nájezdy přes Kansas a Colorado a armáda prahla po pomstě. Sharp Grover, s dalším legendárním zvědem Billem Comstockem, navštívili indiánskou vesnici šajenského náčelníka Krocaní nohy  Ma´chi´niviohta , ležící asi padesát mil od pevnosti na březích řeky Solomon. Grover v ní měl několik přátel, a žili v ní i příbuzní jeho manželky.Krocaní noha, který byl Američanům přátelsky nakloněn, je informoval, že se válečnický spolek Psích vojáků tábořící v sousedství, chystá na výpravu proti bílým. Skauti vzali varování na vědomí a vydali se zpátky do pevnosti. Comstock vlastnil šestiraňák s krásnou slonovinovou pažbou. Jeden mladý Indián ho přemlouval, aby ho s ním směnil, ale byl chladně odmítnut. Bojovník se s tím nehodlal smířit a rozhodl se, ještě s několika svými druhy, odjíždějící bělochy doprovodit. Na cestě k tvrzi, která pokračovala v přátelském duchu, Indiáni nečekaně popadli pušky a vypálili bělochům do zad. Comstock zemřel ihned. Těžce zraněný Grover se udržel v sedle a používajíc druhova těla jako štítu, dokázal udržet skupinku rudochů svojí ručnicí v odstupu. Když padl soumrak, dostal se ke kolejím kansaské železnice, zastavil projíždějící vlak a z nejbližší stanice telegrafoval o indiánské proradnosti a Comstockově smrti. Druhý den vyslal generál Bankhead oddíl kavalerie, který přivezl Comstockovo tělo a vypravil mu křesťanský pohřeb.

Šajeni Krocaní nohy

Indiáni se chovali stále výhružněji a generál Sheridan nařídil majorovi Forsythovi, aby naverboval 50 zkušených mužů znalých prérie. Šlo především o kansaské trapery, lovce, rančery a veterány z konfederační armády. Usoudil, že použít tyto ostřílené hraničáře, je mnohem užitečnější, než nasadit do bojů vojenské nováčky. Grover byl ustanoven jejich vůdcem.V polovině září 1868 tato skupina opustila Fort Wallace a dala se do pronásledování Indiánů, kteří zavraždili dva železniční zaměstnance. Když se na noc utábořili na Arikaree Riveru, byli probuzeni několika indiánskými mladíky, kteří se jim pokoušeli ukrást koně. Zálesáci se snažili koně pochytat, ale byli napadeni půl tisícovkou bojovníků z kmenů Siouxů, Arapahů a Šajenů, kteří čekali v záloze. Pod krupobitím kulek a šípů se milice stáhla na ostrov uprostřed mělké řeky. První indiánský útok zranil, či zabil, téměř polovinu jednotky. Písčitý ostrůvek neskytal žádnou přirozenou ochranu, proto někteří muži zabili své koně a z jejich těl udělali improvizovanou hradbu. Během dalších útoků byl major George A.Forsyth zraněn a poručík Frederick H.Beecher zabit. Na straně Indiánů bylo okolo třiceti padlých. Největší ztrátou pro rudé bojovníky byla smrt statečného severošajenského válečníka Orlího nosu Vó´chini , proslulého svými sebevražednými útoky.Major Forsyth jmenoval Abnera Grovera svým zástupcem. Ten zaslechl, jak jeden z náčelníků povzbuzuje bojovníky, aby na bělochy znovu zaútočili. Volal, že už mají nejspíš málo střeliva. Grover zařval odpověď v náčelníkově mateřštině: “pošli prachy, prodáme vám náboje, máme dost pro všechny!“ Indiáni vytrvali v útocích, ale ostražitost jim po třech dnech ubývala. Grover toho využil a vyslal dva zvědy pro pomoc do Fort Wallace. Zachovávaje opatrnost, zůstala skupina na ostrově ještě další čtyři dny, než přijely posily v podobě 10.kavalerie, kterou tvořili černí jezdci, známí jako Buffalo Soldiers Bizoní vojáci. Krvavá srážka proslula jako Bitva o Beecherův ostrov.17.února 1869, v kansaském Pond Creeku, padly výstřely, které zhasly jeho dobrodružný život. Opilý zálesák začal v saloonu obtěžovat muže zvaného Moody, s kterým měl údajně trable již dříve. Došlo ke rvačce a Moody vystřelil a agresivního otrapu zabil. Grover nebyl ozbrojený, neboť odevzdal své pistole barmanovi. Moody mohl volně odejít, protože, jak sám prohlašoval, střílel v sebeobraně. Byl totiž přesvědčený, že Grover u sebe zbraň má, když ho tento, přívalem sprostých urážek, vyzval k souboji.
Abner Sharp Grover je pohřbený na starém hřbitově ve Fort Wallace, v dnešní době je to část Wallace Cemetery nedaleko města Wallace v Kansasu .

William “Billy“ Comstock

Také Billyho mládí je zahaleno tajemstvím ví se pouze, že se narodil roku 1844 ve Wisconsinu, a že byl synem neteře slavného spisovatele J.F.Coopera. Na západ přišel velice mladý a dával přednost nebezpečnému životu na hranici před pohodlím civilizace. Byl jedním z prvních poštovních kurýrů u Pony expresu v době, kdy zde byli zaměstnáni také Bill Hickok a William Cody. Cody byl vždy jeho rivalem, což vyvrcholilo “soubojem“ o titul nejlepšího lovce, či vlastně zabíječe, bizonů.V roce 1867 byl Cody zaměstnán u Kansas Pacific Railway jako střelec, který měl za úkol zásobovat železniční dělníky masem. Prérie kolem trati se jen hemžila bizony, takže měl lehkou práci a všude se chlubil, kolik stovek chlupatých obrů poslal na onen svět. Comstock v té době dělal vůdce armádních zvědů ve Fort Wallace a bizony také lovil od rána do večera. Nakonec došlo k sázce o 500 dolarů, kdo uloví více bizonů za 8 hodin. K soutěži došlo poblíž Fort Hays v Kansasu a porotu tvořili důstojníci z pevnosti. Výsledek 69 ku 46 zastřeleným kusům hovořil pro Codyho, a ten si odnesl nejen výhru a titul šampión prérijních lovců bizonů , ale také přezdívku Buffalo Bill, která ho proslavila po celém světě.V zimě 1867 měl Comstock nepříjemnost s podvodným dodavatelem dřeva. Chlapík mu slíbil slušnou odměnu, když mu ukáže, kde se nacházejí vhodné stromy, které potřeboval pro poštu ve Fort Wallace. Billy dodržel svou část dohody, ale dodavatel nezaplatil. Navíc se choval výhrůžně a chlubil se, že je členem Quantrillovy bandy a u zvěda žádný dluh nemá. Comstock se s ním potkal na verandě pošty a zastřelil ho. Následovalo zatčení a převoz k soudu do Fort Hays.Když se ho soudce dotázal, co by řekl na svou obhajobu Comstoc  odvětil  jsem vinen, pane! Užaslý soudce se ho zeptal, jestli si přeje změnit svoji výpověď  Ne, pane“, řekl Billy, který neznal, co to je lež. V tom případě vás propouštím pro nedostatek důkazů vyřkl ortel soudce, který v něm vytušil nebezpečného protivníka.Plukovník Wheeler později naznačil, že soudce uvažoval, že Comstockovi přátelé by mu bez pochyby pomohli k útěku a že bude nejjednodušší tento případ zamést pod stůl.V době vypuknutí nové indiánské války, poslal generál Sheridan pro Comstocka, neboť ho chtěl zaměstnat jako vůdce zvědů. Comstock odmítnul ze strachu, že by mohl být znovu zatčen za zabití onoho dřevaře. Tak se Sheridan podle přísloví o Mohamedovi a hoře, sám vydal za hraničářem a nabídl mu hodnost a plat. Teprve potom Billy místo přijal, opustil svoji farmu a nikdy se už na ni nevrátil. V Sheridanově armádě se setkal s podplukovníkem G.A.Custerem a byl k němu přidělen jako stopař. Stal se jeho hlavním zvědem při výpravě proti Indiánům, která vyústila v tragický masakr poručíka Lymana S.Kiddera a jeho mužů.Comstockova smrt v létě 1868, která je popsána výše, byla citelnou ztrátou pro americkou armádu. Mladý scout měl před sebou velkou budoucnost, jeho stopařské dovednosti a znalost pohraničí uznávali jak generálové, tak i jeho kolegové a indiánští válečníci.