středa 4. prosince 2013

Idol, nebo krvelačnými bestie?

Přímo ukázkovým příkladem nesmiřitelní"indiánobijce" byl legendární traper, indiánský agent a v letech občanské války i plukovník unionisty Albert Hinrich Pfeiffer.Narodil se v Rijn 1822 ve Friskies. Otec byl luteránský duchovní, jeho matka pocházela z urozené skotské rodiny. Ve věku 22 let emigroval do Spojených států a usadil se v Santa Fé v Novomexickém teritoriu. Po dvou letech vstoupit do americké armády, kde to posléze dotáhl až k hodnosti plukovníka. Seznámit se s Kitem Carsonem a odešel za ním do Taos, kde se stal traperem a pracoval pro jeho společnost. Na svých loveckých výpravách se spřátelit s Jižními UTY a později se stal indiánským agentem pro tento kmen v Abiquiu. Oženil se se španělskou dívkou z prominentní taoské rodiny, se kterou údajně zplodil dvě nebe tři děti, naživu však zůstalo pouze jedno.

Apači na scéně

20.června 1863, v době Svého pobytu ve Fort McRae nedaleko dnešního městečka Truth Or Consequences, se Pfeiffer rozhodl navštívit blízké hořké prameny, známé svou léčivou vodou. Doprovázela ho manželka, její dvě služebné a sedm vojáků z pevnosti. Všichni se těšili, jak se v přírodních lázních zbaví svých neduhů. Místo příjemné léčebné kůry je však čekala katastrofa! Náhle se objevily Apači a ze zálohy je napadli. Pfeiffer byl vážně zraněn jejich šípy jeden z nich mu proletěl skrz na skrz tělem, právě pod srdcem. Jeho žena a obě služky byly Apači uneseni a později zavražděni. Z doprovodné eskorty byli dva muži zabiti, tři byli postřeleni a pouze dva unikly nezraněni. Apači byli buď Warmspringové  severní větev Mimbreňů  nebe Meskalerové, nebo směsice obou kmenů.
Když se železný zálesák zotavil, stal se z něho nemilosrdný nepřítel Indianů.Štval apače jako litou zvěř a zabíjel je s vášnivou nenávistí. Sám kdysi prohlásil:  Bil jsem je na každém kroku  vždy ve všech ročních obdobích. pronásledoval jsem je po mnoho dní bez přestávky i v noci, každý den šedesát až sedmdesát mil, nedopřeji jim čas na odpočinek ani jídlo všechny pozabíjím.

Pagosa Springs

Pfeifferova žízeň po krvi Indiánů byla neuhasitelná a brzy se stal postrachem domorodců v celém Novém Mexiku. Jedna příhoda ho proslavila po celém kraji.Bylo to v době, kdy odešel na svou farmu poblíž Monte Visty v Coloradu. Vypukla válka mezi Uty a Navahy o posvátné hořké prameny v Pagosa Springs. Po několika dnech bojů odešla skupina Utu s náčelníkem k Pfeiffer, jakožto svému agentovi, a aby jim pomohl. Parlamentaria neodkladně vyrazil do hor a vyjednal s Navahy toto. Každý kmen postaví jednoho muže, aby spolu svedl souboj noži na život a na smrt. Vítěz získává Pagosa Springs a druhý kmen nechá na pokoji..Navahové vyslali velkého, urostlého mladého bojovníka  tehdy mu bylo kolem 45 let a meřil necelých 5,5 stopy a ten  se dobrovolně nabídl bojovat za Uty.  Když mladší Navaho uviděl Pfeifferovo šlachovité tělo, pokryté mnoha bitevními jizvy, byl tak vystrašený, že ho běloch snadno zabil a ukončil tak chystanou válku. Se spřátelenými Uty poté vlastnil Pagosa Springs po mnoho let.

Mountain-man


Pfeiffer se zúčastnil kampaně generála Carleton proti Navahům. Společně s Kitem Carsonem je porazil v lednu 1864 v bitvě v Canyonu de Chelly, kde jim zničil stany, zásoby potravin a pobil dobytek, čímž je donutil ke kapitulaci.Poté se stal typickým mountain-Manem. Toulal se v divočině, kladl pasti, střílel zvěř.Zde je úryvek z jeho dopisu příteli: Co ti mám napsat? Od té doby, co jsem tě viděl naposledy jsem byl většinou v horách. Přišel jsem občas do styku se Svými dávnými nepřáteli jako jsou Navahové či Apači. Mnoho zdvořilostí mezi námi neexistuje. Přeji si, aby je odnesl ďábel! Měl jsem v úmyslu postavit srub na Nacimiento a za mé nepřítomnosti ho nechali shořet. Když jsme je já a náčelník Utu míjeli na cestě, byli pozoruhodně klidní.Albert Hinrich Pfeiffer zemřel překvapivě v posteli, a ne kdesi na opuštěném místě mezi kaktusy a skalisky jak by se dalo očekávat vzhledem k jeho dobrodružnému životu. V uplynulých šesti měsících byl colonel Pfeiffer upoután na lůžko a v žádném případě nedoufal ve své uzdravení. Ve středu 6.dubna 1881 zemřel. Jeho poslední přání bylo být pohřben v tichosti a nenápadně. Byl uložen do země na planinu mezi výběžky hor s výhledem na svůj krásný ranč, bez davu lidí a bez obřadu. Jen pět jeho nejbližších bylo přítomno.

Žádné komentáře :

Okomentovat