Psal se 28. listopad 1890. Velký náčelník Sedící Býk je třináct dní po smrti, údolí při Grand River, kde žil, je opuštěné a desítky zmatených Lakotů Hunkpapov unikají z rezervace Standing Rock do Pine Rigde doufají, že najdou ochranu před vojáky pod křídly posledního velkého náčelníka Lakotů Rudého Oblaka. Armáda spojených států opět nezvládne situaci a v místě zvaném Wounded Knee si znovu zakrvaví ruce jedním z nejodpornějších masakrů ve svých dějinách.Na útěku je i 60 letý náčelník Skvrnitý Jelen, známý bělochům jako Velká Noha. Se svými necelými čtyřmi sty Lakotů, větve Minikonžov, táhnou podél Cherry Creeku a Porcupine Creeku směrem do Pine Ridge. Vědí, že armáda jim je na stopě protože Velká Noha byl na seznamu problematických osob kolem Tance Duchů, ale věří, že do cíle přijdou bez větších problémů. 28. prosince kolem 14:00 jejich překvapí čtyři jednotky sedmé kavalerie pod vedením majora Samuela Whitsidea.Náčelník Velká Noha dává okamžitě vyvěsit bílou vlajku. Leží na voze, protože má těžký zápal plic a kašle krev. Mezi svými 350 lidmi má většinu žen a dětí a proto je jakýkoliv odpor marný. Whitside přikáže Velké noze, aby je následoval do vojenského tábora na místo zvané Wounded Knee Chankpe Opi Wakpal . Tam přebírá velení plukovník James W. Forsyth. Sedmá americká kavalérie se po Little Big Horne obnovila a již 14 let dychtivě čeká na příležitost získat starou slávu a pomstít Custera a ostatních padlých. Když se setmí, obklopují vojáci mezi nimi i mnozí velitelé, co přežili Little Big Horn Varnum, Vallace, Godfrey. Indiánský tábor baterii dvou Hotchkissových děl.Tyto vědí vrhat šrapnely až do vzdálenosti dvou mil. Lakotové jsou znepokojeni, ale nemají na výběr. V naději je drží myšlenka na zavražděného náčelníka Šíleného Koně, jehož tělo spočívá na neznámém místě někde v okolí a také myšlenka na novou zemi naplněnou vizi Tance Duchů, která nadejde na jaře 1891, až se zazelená nová tráva. Velká Noha byl uložen do stanu, dostal k dispozici pícku a vojenského lékaře.Ráno 29. prosince 1890 rozdává Forsyth snídaně v podobě sucharů a následně dává příkaz, aby Indiáni složili všechny zbraně na hromadu.Pak mají být dopraveni do vojenského vězení v Omaze. Asi po půlhodině se takto ocitlo na zemi pár desítek pušek, nožů a revolverů. Plukovník však není s předloženým množstvím spokojen a dává prohledat všechny týpí, co se neobešlo bez hrubého chování vojáků. Několik pušek schovávali Indiáni pod dekami, v nichž byly zahaleni.
Byl jasný slunečný den, ale bylo chladno. A pak se stalo něco, kde se historické záznamy různí. Některé zdroje říkají obecně: při odzbrojování jednoho z Lakotů najednou zazněl výstřel. Jiné prameny jsou konkrétnější: vojáci se pokúsli odzbrojit mladého Lakota jménem Černý Kojot, o kterém však nevěděli, že je hluchý. Když se mu pokusili zbrusu nových winchestrovku násilím sebrat, tato náhodně vystřelila a zasáhla jednoho z důstojníků.Indián Brada k tomu dodává kdyby nechali Černého Kojoti na pokoji položil by pušku mezi ostatní. Začali mu ji však násilím tahat z rukou i když ji odkládal a pak se ozval výstřel. Těžko říci, zda vystřelila puška sama nebo to udělal Černý Kojot úmyslně, ale nesedí zde jedna věc. Kojot musel vidět, že probíhá odzbrojení, v tom mu hluchota bránit nemohla, není proto jasná jeho tvrdohlavost, ale ani přehnané násilí vojáků. Každopádně střela zasáhla nedaleko stojícího důstojníka a lepší signál k palbě Sedmá kavalérie nepotřebovala. Okamžitě začali střílet hlava nehlava a bylo jim jedno, že i do vlastních. šrapnel trhaly týpí a zasahovali vše živé. V prvních sekundách boje vojáci úmyslně zastřelili i náčelníka Velkou Nohu, kterého předtím vynesli před stan. Armáda byla v bojovém transu a bez problémů zabíjeli i ženy a děti.
Žádné komentáře :
Okomentovat