V Bordeaux se nalodil na plachetnici L´Avon , jejímž cílem byl přístav Chagres v Antilském moři. Hrabě se rozhodl překonat Panamskou šíji v místech, kde byl o 75 let později prokopán průplav. Po nevýslovných útrapách, které zažil při pochodu bažinatou džunglí zamořenou žlutou zimnicí, 6.listopadu 1851 dorazil do města Panama na pobřeží Tichého oceánu. Přeplavil se do San Franciska, ale francouzský konzul Dillon mu radil, aby se vrátil do Francie, neboť mu připadal pro život zlatokopa nedostatečně připravený. Raousset-Boulbon ale nebyl z těch, kdo ustoupí před překážkami, aniž se je pokusí zdolat. Usadil se v Marysvillu , ale brzy zjistil, že zlatokopectví je řemeslo namáhavé a nebezpečné. Vrhl se proto na obchod. Skupoval dobytek po rančích v Jižní Kalifornii a dodával čerstvé maso do obchodů v San Francisku, Benicii a Monterey. Brzy však našel tvrdou konkurenci v Američanech, kteří ho vytlačili z trhu.Raousset-Boulbon počal hledat nové zaměstnání. Tehdy přišel na myšlenku, že zkolonizuje část Arizony a předá ji Francii. Pro zdar tohoto podniku bylo třeba nejprve pevně zakotvit v Sonoře. K tomu potřeboval souhlas mexické vlády. Neváhal a vydal se do Mexico City a vyžádal si audienci u presidenta Aristy, darebáka, jehož jedinou ctižádostí bylo brát tam, kde se nejvíc dává. Po slibu tučné provize nechal Arista hraběti volnou ruku. Vznikla společnost La Restauradora a Rauosset-Boulbon počal v San Francisku verbovat dobrovolníky pro svůj projekt. Jeho vysněná Sonorská republika měla i svoji vlajku - byla ve francouzských barvách s nápisem "INDÉPENDANCE DE SONORE". Brzy získal okolo 270 mužů a 19.května 1852 se s nimi vypravil na lodi Archival Grazie do přístavu Guaymas v Kalifornském zálivu. Došlo však k neočekávané události.
úterý 3. prosince 2013
Dobrodruh s modrou krví
Zvláštní postavení mezi americkými dobrodruhy zaujímá hrabě Gaston de RAOUSSET-BOULBON. Byl to člověk nadaný, čestný a plný ideálů, ale také ztřeštěný a panovačný a ve svých nereálných snech až mystický.Johna Rettclifea Narodil se 5.května 1817 v Avignonu. Matka mu zemřela krátce po porodu a otec, který se uchýlil na svůj zámek Boulbon u Tarasconu, ponechal syna u babičky, markýzy de Sariac. Gaston byl chlapec nezkrotný a divoký a stařičká šlechtična na jeho výchovu nestačila. Přísný tatík ho proto umístil do jezuitského kláštera. Zde strávil celých devět let, než ho polovojenský režim semináře donutil k útěku. Když dosáhl osmnácti let, starý hrabě mu vyplatil dědictví a poslal ho ke všem čertům. Gaston, který během několika let v Paříži prohýřil všechny peníze byl na pokraji finanční katastrofy. Když se roznesly zprávy o zlaté horečce v Kalifornii, považoval to za znamení z nebes.
V Bordeaux se nalodil na plachetnici L´Avon , jejímž cílem byl přístav Chagres v Antilském moři. Hrabě se rozhodl překonat Panamskou šíji v místech, kde byl o 75 let později prokopán průplav. Po nevýslovných útrapách, které zažil při pochodu bažinatou džunglí zamořenou žlutou zimnicí, 6.listopadu 1851 dorazil do města Panama na pobřeží Tichého oceánu. Přeplavil se do San Franciska, ale francouzský konzul Dillon mu radil, aby se vrátil do Francie, neboť mu připadal pro život zlatokopa nedostatečně připravený. Raousset-Boulbon ale nebyl z těch, kdo ustoupí před překážkami, aniž se je pokusí zdolat. Usadil se v Marysvillu , ale brzy zjistil, že zlatokopectví je řemeslo namáhavé a nebezpečné. Vrhl se proto na obchod. Skupoval dobytek po rančích v Jižní Kalifornii a dodával čerstvé maso do obchodů v San Francisku, Benicii a Monterey. Brzy však našel tvrdou konkurenci v Američanech, kteří ho vytlačili z trhu.Raousset-Boulbon počal hledat nové zaměstnání. Tehdy přišel na myšlenku, že zkolonizuje část Arizony a předá ji Francii. Pro zdar tohoto podniku bylo třeba nejprve pevně zakotvit v Sonoře. K tomu potřeboval souhlas mexické vlády. Neváhal a vydal se do Mexico City a vyžádal si audienci u presidenta Aristy, darebáka, jehož jedinou ctižádostí bylo brát tam, kde se nejvíc dává. Po slibu tučné provize nechal Arista hraběti volnou ruku. Vznikla společnost La Restauradora a Rauosset-Boulbon počal v San Francisku verbovat dobrovolníky pro svůj projekt. Jeho vysněná Sonorská republika měla i svoji vlajku - byla ve francouzských barvách s nápisem "INDÉPENDANCE DE SONORE". Brzy získal okolo 270 mužů a 19.května 1852 se s nimi vypravil na lodi Archival Grazie do přístavu Guaymas v Kalifornském zálivu. Došlo však k neočekávané události.
V Bordeaux se nalodil na plachetnici L´Avon , jejímž cílem byl přístav Chagres v Antilském moři. Hrabě se rozhodl překonat Panamskou šíji v místech, kde byl o 75 let později prokopán průplav. Po nevýslovných útrapách, které zažil při pochodu bažinatou džunglí zamořenou žlutou zimnicí, 6.listopadu 1851 dorazil do města Panama na pobřeží Tichého oceánu. Přeplavil se do San Franciska, ale francouzský konzul Dillon mu radil, aby se vrátil do Francie, neboť mu připadal pro život zlatokopa nedostatečně připravený. Raousset-Boulbon ale nebyl z těch, kdo ustoupí před překážkami, aniž se je pokusí zdolat. Usadil se v Marysvillu , ale brzy zjistil, že zlatokopectví je řemeslo namáhavé a nebezpečné. Vrhl se proto na obchod. Skupoval dobytek po rančích v Jižní Kalifornii a dodával čerstvé maso do obchodů v San Francisku, Benicii a Monterey. Brzy však našel tvrdou konkurenci v Američanech, kteří ho vytlačili z trhu.Raousset-Boulbon počal hledat nové zaměstnání. Tehdy přišel na myšlenku, že zkolonizuje část Arizony a předá ji Francii. Pro zdar tohoto podniku bylo třeba nejprve pevně zakotvit v Sonoře. K tomu potřeboval souhlas mexické vlády. Neváhal a vydal se do Mexico City a vyžádal si audienci u presidenta Aristy, darebáka, jehož jedinou ctižádostí bylo brát tam, kde se nejvíc dává. Po slibu tučné provize nechal Arista hraběti volnou ruku. Vznikla společnost La Restauradora a Rauosset-Boulbon počal v San Francisku verbovat dobrovolníky pro svůj projekt. Jeho vysněná Sonorská republika měla i svoji vlajku - byla ve francouzských barvách s nápisem "INDÉPENDANCE DE SONORE". Brzy získal okolo 270 mužů a 19.května 1852 se s nimi vypravil na lodi Archival Grazie do přístavu Guaymas v Kalifornském zálivu. Došlo však k neočekávané události.
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku
(
Atom
)
Žádné komentáře :
Okomentovat