Hrozba pro sousedy
Komanc byly typickými představiteli psounů kultury. Podobně jako Sjúové na severu i oni znamenaly pro všechny sousední společenství neustálou hrozbu. I když vzrůstem byly nižší, než okolní kmeny byli zocelení kočovným způsobem života a neustálými šarvátkami. Hlavním zdrojem jejich prestiže byly rozsáhlé stáda koni mezi prvními se stali jejich chovateli, ale i loupežníky.Komanc po čas celé známé historie kmene podnikali loupežné nájezdy zejména s cílem získat další koně. Ty pak v rámci výměnného obchodu prodávali americkým a francouzským obchodníkům za střelné zbraně, s nimiž si počínali ještě neohroženě a ukradli ještě více koni, které vyměnili za ještě větší množství zbraní.Ačkoli doslova terorizovali všechny okolní kmeny hlavním terčem jejich nájezdů byly španělské oblasti jižního Texasu a Nového Mexika. Španělé poprvé zbystřili pozornost kolem roku 1706, kdy se do údolí Rio Grande nečekaně vrátil kmen Pikurisů, žijící v Pueblo. Tento před desetiletím právě kvůli Španělům uprchl do západního Kansasu. Bylo tedy jasné, že k návratu zde je donutilo něco ještě horšího. Když roku 1716 poprvé několik komanc navštívili několik městeček v Novém Mexiku, Španělé se právem domnívali, že si přišli obhlédnout terén. Preventivně proto napadli utsko-komančsky tábor nedaleko Santa Fé a zajatce prodali do otroctví. První odvetné nájezdy zasáhly španělské území.Během následné trestné výpravy španělská armáda sice pronikla hluboko na coloradské prérie, našla však jen opuštěné tábořiště.
Indiánská alliance
Dočasná komančsko utská spojenecká aliance systematicky decimovala v jejich Kansaských a coloradských osadách i meskalerských a panských Apačů. Ti houfně utíkali na jih a tam přepadali bohaté španělské usedlosti a haciendy. Po roce 1786 komanc definitivně vnikl do západních hor a své již bývalé společnosti.Jenči litoval a koncem století se staly respektovanými vážnými pány větší části Texasu, severovýchodu Nového Mexika a jihozápadní Oklahomy . Uzavřít mírovou smlouvu s komanc jako politickým celkem bylo nemožné. Národ Komančů se totiž skládal z dvanácti velkých kmenů a ty zase z nekonečného množství menších klanových skupin, z nichž i ta nejmenší měla vlastní nezávislou zahraniční politiku. Zatímco jedna skupina v Novém Mexiku mírumilovně obchodovala, jiná o kousek dál, nelítostně loupila a vraždila. Indiány zásobovali zbraněmi francouzští obchodníci, se kterými zase Španělé jak s nežádoucími konkurenty zacházeli neuvěřitelně brutálně na rozkaz guvera Ner Santa Fé vůdci jedné francouzské obchodní výpravy dokonce zaživa vyřízli srdce z těla.Španělé intenzivně bojovali proti komanc od roku 1768. První bojový úspěch však zaznamenaly až po šesti letech, kdy přepadli a zničili jejich osadu při Rato v Novém Mexiku. Roku 1779 guvernér Juan Bautista de Anza s 500 vojáky a 200-členným pomocným oddílem ukřivděné litoval a s Apače dobyl velkou komančskou osadu. V bitvě zahynul významný náčelník militantních Komančů Zelený Roh. O pár let později de Anza nabídl Komančům mír. Proti uzavření smlouvy se však postavil Bílý Býk s nevelkou skupinou přívrženců. Zastánci mírového řešení kmenové dilema vyřešili vskutku radikálně Bílého Býka zavraždili a jeho skupinu rozprášili.Tři nejmocnější komančské skupiny se pak zmocnili jako vyjednavače náčelníka jménem Kožený Plášť. Po složitých tříkolových jednáních v červenci 1786 byla mírová smlouva na světě. Guvernér de Anza zároveň smířil Komanče s Utmi, čímž obratně získal spojence proti dotěrným Apačům. Mírové vztahy vydatně podporované vzájemným obchodem se navzdory občasným nájezdům udrželi po celá desetiletí.Do nové vlasti v Texasu komančské skupiny ze severu přicházeli postupně. Ještě kolem roku 1750 někteří opozdilci bojovaly proti Kajo vom, žijícím v Černých horách v Jižní Dakotě. Obě znepřátelené strany však odtud zakrátko vyhnali mocné skupiny sjúskych Lakotů, nezadržitelně se valící na západ od severní Mis Souri.Kájovská a komančské skupiny ustoupili na jih až k řece Arkansas a dále mezi sebou bojovali. Roku 1805 se Komance a Kajovové náhodně setkali ve španělsko obchodní stanici. Ostré bitce jen s vypětím sil zabránili Španělé. Situace se nakonec zvrtla tak, že jeden Kájovsý bojovník se odhodlal jistý čas dobrovolně žít mezi komanc. Když se na podzim v pořádku vrátil, mírový proces se rozšířil i na ostatní skupiny, až vzniklo nerozbitné mezikmenové spojenectví.Velké Spojenectví
Další významné spojenectví komanc časem uzavřeli s jižními větvemi Šejenů a Arapahů, a to díky americkému průkopníkovi a obchodníkovi Williamovi Bente. Stará Bentova pevnost byla v první polovině 19. století nejvýznamnějším střediskem obchodu s Indiány v jihovýchodním Coloradu. Protože se neustále mezikmenové šarvátky o lovecké území v oblasti řeky Arkansas značně omezovaly možnosti obchodování. Běloch sám ženatý se Šejenkou Žlutou Ženou mezi věčně znepřátelenými kmeny zprostředkoval jednání, jejichž výsledkem bylo uzavření spojenecké smlouvy Komančů a Kajovoů se Šejenmi a Arapahy. Tato aliance vydržela až do konce existence živých psounů kultury a náramně strpčila život bělochům, kteří bezohledně pronikaly na indiánske území.
Válka s Mexikem
Během nájezdů na bělošské osady v Texasu nedělali komanc žádné rozdíly mezi hispánskými osadníky a Angloameričany přepadávali je stejně nelítostně.Dějinné události však nabraly rychlý spád. Roku 1821 získalo Mexiko nezávislost od španělské koruny. Přestože mladá republika potvrdila mírovou smlouvu s komanc, peníze na její plnění neměla. Když přestala za mír platit, vypukla válka.komanc podnikly proti Mexiku několik zdrcujících nájezdů, během nichž roce 1840 pronikli hluboko do vnitrozemí a na tři měsíce obsadili celé severní Mexika. Jak zareagovala mexická vláda? Na několik desetiletí obnovila vyplácení odměn za indiánske skalpy.Ještě v roce 1833 přicestoval do Texasu, který spadal pod státní suverenitu Mexické republiky, Sam Houston a jako oficiální představitel vlády USA s komanc jednal o míru. Mexická vláda vyslovila podiv nad tím, co má co reprezentant cizí mocnosti jednat na výsostném území jiného státu a vyzvala ho k odchodu. Pozdě. Texas se o tři roky odtrhl od Mexika a jeho prvním prezidentem se stal - Sam Houston.Krvavé mírové jednání
V květnu 1838 sice s komanc podepsal mírovou smlouvu, neobsahovala však ustanovení o jednoznačně určené indiánské a bělošské hranici. A právě to se stalo zdrojem mnoha nedorozumění a problémů - běloši totiž neustále zabíraly indiánskou půdu a indiáni zase nepřestali s nájezdy. Houston nástupce Mirabeau Lamar v březnu 1840 svolal do San Antonia mírová jednání. Jedním z jejich nejdůležitějších cílů bylo dosáhnout propuštění množství bělošských zajatců . Přestože Texasani o osudech zajatců neměli přehnané iluze skutečností byli šokováni. Když viděli ubohý stav zajatců, jejichž Indiáni přivedli na jednání sami sebe se ptali, jak musí vypadat ti, co zůstali v táborech. Když se dozvěděli, že bělošské muže Ko -Manco do zajetí vůbec nebrali, ale zabíjeli je hned po boji. Ženy a děti pak nabídli na výměnu za zajaté bělochy. Indiáni však mohli vyměnit jen pět zajatců, protože ostatních bělochů - rozzuření kvůli vraždě svých náčelníků po návratu do osad pozabíjeli. Ještě v létě náčelník Bi Zoni Hrb zorganizoval až 500-člennou nájezdnickou výpravu. Mohutná bojová síla se zastavila až na břehu Mexického zálivu shořely města Victoria a Lin nvile, zahynuly stovky bělochů.Sebejisté nájezdníky obtěžkané bohatou kořistí však na zpáteční cestě přepadl ze zálohy oddíl domobrany při potoku nedaleko Lock Hart a způsobil jim těžké ztráty. Texasani podle vzoru indiánských jezdeckých bojovníků zorganizovali vlastní jednotky lehké jízdy - rangers a účinně je v boji proti Indiánům využívali.O všední realitě výstižně vypovídá kapitán texaských rangerů SH Walker, který v dopise z listopadu 1846 píše vynálezci revolveru Sa Muela Coltovi: V létě 1844 kapitán Hays s patnácti muži bojoval proti osmdesáti Indiánům zabil a zranil polovinu z nich. Mohu s jistotou povědět, že lidé v Texasu nedočkavě touží mít Vaše revolvery Roku 1846 Texas anektovali Spojené státy. Federální vláda s komanc podepsala novou mírovou smlouvu, ale ustanovení o určení stálé hranice nebyly ani v ní. Situaci komplikoval i nemístný politický spor zda má Indiánům slíbené dary ze svého rozpočtu platit federální nebo texaská vláda. Vzájemné vztahy se stále vyostřovaly rangeri útočili na komančské vesnice a komanc přepadávali bělošské usedlosti. V roce 1848 vypukla kalifornská zlatá horečka a územím Komančů táhli neustále ohrožováné kolony vystěhovalců. Rozšířili se velké epidemie neštovic a cholery, Indiáni umírali po stovkách.
Život v rezervaci
Účinnou mírovou smlouvu se podařilo uzavřít až roku 1853, kdy komanc souhlasili, že se usadí v rezervaci na horním toku Brazos. Když roku 1858 armáda opustila tábor Cooper, zřízen na ochranu indiánů, ozbrojení Texasani rezervaci napadli.Ačkoliv se útok podařilo odrazit, indiánský agent Neighbors své Renč raději odvedl pryč z Texasu do oklahomské rezervace Vičitov v Anadarko. Domů se už nevrátil, na zpáteční cestě ho odzadu zastřelil neznámý ostrostřelec. Kajovové a komanc oklahomských rezervaci využívali jako základnu, z níž útočili na Texasan a do které utíkali před pronásledovateli..V mocenském vakuu občanské války si vyrovnaly i staré účty s Tonkawa, kteří proti nim bojovali po boku bělochů tři stovky z nich zmasakrovali. V listopadu 1863 konfederace armáda proti Indiánům vyslala plukovníka Kita Carsona. Jeho stopaři objevili tábory spojených sil Komančů, Kájov, Šejenov a A rapahů. 24. listopadu při Adobe Walls v severozápadním Texasu.Carson však našel mnohem víc indiánů, než byl schopen potrestat, a sotva si zachránil kůži. O pět dní později plukovník Chivington nad ránem přepadl Šejenský tábor Černého Kotla, který byl pod ochranou vlády, a zavraždil tři sta žen a dětí.Quanah Parker-bohatý míšenec
Na základě velké smlouvy od Medicine Lodge z října 1867 se většina Komančů přestěhovala do rezervace při Fort Cobb v Oklahomě. Tlaku tisíců vojáků nejdéle odolávali kwahadijskí komanc s náčelníkem Quan hem Parkerem míšenci, synem bělošky Cynthie Parkerové. Protože příděly potravin v rezervaci armáda nepochopitelně zadržovala, In Diana dodržující mír hladověli a postupně z rezervací utíkali do prérie lovit bizony. Jenže bělošští lovci během posledních několika let bizony celkem vyhubili, takže hladověli i tam a navíc je všude pronásledovali vojáci.Poslední úsilí o svobodný život Komančů definitivně skončilo kapitulací skupiny náčelníka Quanah Parkera v červnu 1875. Bývalý nepřítel generála MacKenzie, použil větší část z 22 tisíc dolarů, které získal z prodeje koni ukořistěných Indiánům po čas bojů na nákup ovcí a skotu pro ně, aby měli s čím začít nový život. I náčelník Quanah Parker se rychle zorientoval a začal nelítostně vymáhat tranzitní poplatky za přechod velkých stád dobytka územím rezervace a jen za poplatek dovolil i bělošským rangerem, aby svá zvířata pásla v rezervaci. Navíc na indiánské půdě objevili ropu na které pochopitelně hlavně Parker vydělával. Bývalý postrach bělochů Quanah Parker neuvěřitelně zbohatl. Z týpí se přestěhoval do obrovského luxusního domu a měl šest manželek. Ambice tohoto zbohatlíka kandidovat do amerického Kongresu zabrzdil pouze fakt, že byl Indián a navíc komanc, což by v tehdejším rasistickém Texasu nepřekonali ani jeho dolary. Vykonával tedy alespoň úřad šerifa a soudce.A v roce 1905 se hrdě nesl na koni v inauguračním průvodu prezidenta Theodora Roosevelta ve Washingtonu.
Žádné komentáře :
Okomentovat